Úskalí laboratorních prací

Tipnete si, co se může stát jen v kabinetu přírodopisu?

Příprava laboratorních prací s sebou pro učitele nese i celkem velké výzvy. Např. najít v lednu v přírodě před zimou schované hlemýždě. Ukrývají se nejčastěji zpola zanořeni v půdě u kořenů hustých keřů. Následuje až šestidenní probouzení ze zimního spánku v teráriu s očekáváním, že se odvíčkují a vylezou z ulity.

Jaké pak bylo moje ranní zděšení po příchodu do kabinetu, když skleněná dvířka terária byla otevřená. Hlemýždi byli naštěstí díky své rychlosti rozlezlí jen do okolí cca 80 cm. Ale ta spoušť. Vše, co bylo z papíru, jim podlehlo. Okousali stolní kalendář, připravené pracovní listy, velice jim chutnal i seznam tříd s počty žáků nad tiskárnou. Poučení pro příště, hlemýždi jsou chytří a silní! Sehnat terárko, které neotevřou!

Samozřejmě že jsme je pak nakrmili něčím výživnějším. Žáci 6. B a 6. C zkoušeli, zda si vyberou raději mrkev, nebo salát. Zajímavé také bylo pozorovat, jak se jim pohybují tmavé a světlé pruhy při stahování svaloviny na svalnaté noze. Zjišťovali jsme, ze kterého minerálu mají ulitu. 

Holkám ze 6. B se hlemýždi tak zalíbili, že si je pojmenovaly a odnesly domů. Slíbily, že se o ně do jara postarají.

V. Krátká